Protože změna je jedinou „jistotou“ naší každodennosti. Takže stejně přijde. Vyhnout se jí nemůžeme. Ale při čelním postoji nám aspoň nezatne nečekaně kudlu do zad.
Proto i když se vám pomyšlení na případné změny ve vašem životě vůbec nelíbí, nezavírejte při prvních náznacích, že se něco „chystá“, vyděšeně oči a nedupejte na brzdu! Věci se budou dít tak jako tak – ale když se událostem jen pasivně odevzdáme, nebudeme na ně mít ani částečný vliv, a výsledky nás mohou zasáhnout ještě nepříjemněji.
Ano, změn, zvláště rychlých a nečekaných se instinktivně bojíme, protože náš mozek tak byl naprogramován v době, kdy každá změna v sobě nesla potenciální zárodek ohrožení a smrti. Snad jen na ty pomalejší a předvídatelné, jako je stárnutí nebo změna ročních období, jsme ochotni si – no, co nám zbývá! – průběžně zvykat a přizpůsobovat se jim.
Proto máme raději mamuty, podezřelé bobule a cizí kmeny s oštěpy pod kontrolou, a ta se nám nejlíp daří, když jsme bezpečně zabarikádovaní v jeskyni.
Jenže – nejpozději až dojdou zásoby, stejně nás hlad donutí vystrčit nos do nepřátelského světa…
Hudba hraje nezávisle na tom, zda my (a ostatní) tančíme. Výběr skladeb, jejich rytmus, délku a hlasitostost, stejně jako složení orchestru, ovlivnit nemůžeme. Ale můžeme se svobodně rozhodnout, zda celý večer (život) prosedíme v koutě (a budeme si do zdi stěžovat na organizátory), nebo zda se pustíme do tance a přijmeme na chvíli vyzvání k tanci i od trochu nemotorných a nepříliš přitažlivých tanečníků; prostě proto, abychom si protáhli strnulé tělo.
Přestože, minimálně zpočátku, některé melodie úplně nelahodí našim uším, některé tance neznáme a musíme se je nejdřív, KROK po KROKU, naučit úplně od začátku.
Dost možná nás zrovna škrtí šaty (po třech dětech už postava není, co bývala), vázanka (kdo mohl vymyslet tak nepohodlný formální doplněk???), sako (to jsou ty večerní průzkumy lednice) nebo střevíce (oč lépe by se nohy cítily doma před televizí v sešlapaných bačkorách!)…
Budeme mít dost odvahy zout se a odtančit kousek bosí?
Možná nám při dramatičtějším pohybu v šatně při zbavování se kabátu praskl šev na kalhotách nebo zip na plesové róbě či nám někdo u bufetu polil drahé oblečení červeným vínem…
Odejdeme znechuceně domů hned po příchodu, nebo mávneme rukou, ovineme kritické partie kostkovanou šálou a vyrazíme na parket nehodě navzdory, protože právě začali hrát „naši nejmilejší“ a před námi se konečně uklání muž našich snů/usmála se na nás krásná blondýnka?
Využijme výhody „prvního tahu“, dokud ještě máme šanci pohybovat figurkami po šachovnici. Prostě pozvěme změnu do svého života přátelsky sami dřív, než nám do něj překotně vpadne. Dovolme si nechat pracovat změnu pro nás – nebude muset útočit proti nám.
Natrénovat to teď můžete snadno a rychle s námi! Ve 3. vedeném Lvím online minikurzu na téma „Vyzkoušejte si PŘEDEM svůj nový život. Bezpečně a nezávazně.“. Pokud vám to nepůjde nebo vás to nebude bavit, vrátíme vám peníze (ale ještě jsme je nikdy nevraceli 🙂 ).
Jolana Fišerová