Když se ohlédnete za prožitými roky, můžete si s uspokojením říct, že jste každý den udělali vždy nějaký KROK směrem ke splnění svých snů, plánů a cílů? Pokud ne, jak to můžete rychle a snadno změnit? Není „malých“ KROKů. Není „malých“ změn a „malých“ zlepšení. Je jen poKROK, nebo zabarikádování se před životem. Nemáte čas? Chybí vám...
Dobrá, možná nikoli hned „polyglotem“ (člověk, ovládající mnoho jazyků), ale zatím jen „bilingvistou“ (člověk hovořící dvěma jazyky). A ne úplně „přes noc“, nicméně za zlomek času, který je na to obvykle potřeba. V tomto článku popisuji detailně svoji vlastní cestu (učiněnou na podzim 2014, ale vše zde popsané stále platí) od hlubokého odporu k cizím jazykům až...
„Už jsem vyzkoušel VŠECHNO, ale stejně se nic nezměnilo.“ Je vám to povědomé? A skutečně jste vyzkoušeli VŠECHNO? A stáli jste už při tom na hlavě a sprchovali se studenou vodou? Aha, TOHLE ještě ne… Omezenost „všeho“ je v tom, že… …obvykle uděláme jen to, co: nás napadne udělat (a „všechno“ nás nenapadne nikdy, už proto,...
„Není nutné provádět změnu. Přežití není povinné.“ Johnny Carson Jak jsem již psala v článku Začněte 1. krokem!, když chcete něco změnit, musíte něco udělat. „Chtít“, a dívat se přitom jen zasněně do dáli, opravdu nestačí. 1. Schválně si teď vezměte papír A4, rozdělte ho čarou na dvě půlky, a do levého sloupce si...
Když chcete něco změnit, musíte něco udělat. Někam se posunout, někam poKROČit. Jak pravil čínský filozof, sociální politik a státník Konfucius,“Cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním KROK em.“ Mimochodem, podstatou Konfuciovy filozofie nebyla teoretická „moudra“, ale vycházel z potřeb praktického života a sám šel vlastním příkladem. KRÁČejte KROK po KROKu Ano, první KROK samozřejmě bývá nejtěžší...
Tento článek jsem psala v době, kdy se mílovými kroky blížila chvíle přelomové změny mého pracovního i osobního života. Situace, která měla nastat poprvé… Připadám si jako na tobogánu Na jednu stranu si to užívám, jedu, svištím, těším se, že si konečně po tolika letech opravdu splním svůj životní sen, je to bezva, jak cesta...
Jsem z „generace Čtyřlístek“. Kdo se narodil v 70.-80. letech minulého století, ví, o jakém fenoménu je řeč, a co tehdy pro nás „za železnou oponou“ znamenala možnost prožívat se čtyřmi nepokrytě nesocialistickými zvířecími hrdiny příběhy plné akce, neomezeného cestování v prostoru i čase a dechberoucích vynálezů. Možná si ještě vzpomenete na know-how „Mixle v pixle“, a já...
Jsou chvíle, kdy si moc přejeme, aby nás co nejrychleji napadlo něco geniálního (nebo aspoň něco). Chvíle, kdy potřebujeme s něčím ZAČÍT, abychom v tom mohli pokračovat a úspěšně to dokončit. Třeba na začátku nového roku, kdy se před námi náhle rozprostírá nedozírné prázdno, které nechceme „zkazit“, nebo pokud se nás šéf už potřetí ptá, „jak...
Ten, kdo nás zná ze všech nejlépe. Ten, kdo viděl všechny naše pády i naše úspěchy. Ten, kdo ví nejlíp, co potřebujeme, abychom mohli být šťastní. Máma? Táta? Brácha? Kámoš Franta? Kamarádka Zdeňka? Náš partner? Náš pes? Samá voda! Je to naše MINULOST… Děláme chybu, pokud se za ni stydíme, nebo se bojíme...
