„Když ty už jsi o tolik DÁL!“ aneb Jak můžete i vy pozvat do svého života víc RADOSTI

„Život může být složitý a
postupně se ještě víc zkomplikovat,
nebo může být prostý a
postupně se ještě víc zjednodušit.“
Deepak Chopra

Před několika lety jsem byla na stejné startovní čáře, jako mnozí z vás, kteří dnes se mnou konzultujete svoje životy. Nečekaně jsem v létě 2014 dostala výpověď z práce a ve 44 jsem už byla pro konvenční pracovní trh „stará“ a současně „překvalifikovaná“.

Bolelo mě to, uráželo, cítila jsem „nespravedlnost“, strach z nezajištěné budoucnosti (neměla jsem žádné finanční rezervy, žádného „spoluplátce nájemného“, přišla jsem prakticky o všechny dosavadní „přátele“ a nikdo mimo uzavřený obor dosavadního působení mě neznal) – ale současně jsem se rozhodla, že ničím z toho se nedám otrávit a zastavit.

Že situace, v níž jsem se „ocitla“, už bude poslední, do které jsem se ještě dostala „řízením osudu“. Že už nikdy nenechám nikoho a nic JINÉHO utvářet MŮJ příběh.

SpoluKROKy v přímém přenosu

Navíc mě napadlo, že když už tu cestu „z nuly na sto“ stejně musím ujít, tak že by mohlo být moje poznání užitečné i ostatním. Na oplátku jsem plánovala učit se podobně od vás, protože každý z nás má něco (a to i když si to nemyslí), čím může prospět ostatním, a opačně, každému z nás pár věcí, v nichž se můžeme inspirovat od ostatních, zase chybí.

A tak jsem v roce 2014 založila projekt Po KROK ovnik pro poKROK KROK po KROKu a vyzvala jsem vás ostatní, abyste mě nejen sledovali, ale abyste se přidali. Těšila jsem se na win-win výhody společné cesty, vzájemné inspirace a podpory, živé a otevřené komunikace a oboustranného sdílení zážitků a zkušeností…

Spoluprací se totiž jednotlivé vnitřní Lví síly nesčítají, ale násobí a celkově všichni získají více, než vložili (a než by získali dosahováním téhož cíle samostatně).

Jenže…

Mnozí z vás mě sice poctivě sledujete dlouhodobě, bohužel ale často jen pasivně a jednostranně, tj. nevkládáte pravidelně do společného projektu část adekvátní tomu, co si z něj berete. Neinvestujete dostatečně ani do sebevzdělávání a seberozvoje – čas, finance ani úsilí.

Přitom si ale občas toužebně a prý někdy i s trochou závisti povzdychnete: „Ty se máš! Ty už jsi TAK daleko! A já jsem pořád tam, co jsem byl/a.“

A překvapuje vás to opravdu?

Je přece logické, že stojíte-li na místě a „rozmýšlíte se“ a „odhodláváte“, že „už brzy“ a „už příště“ také vyrazíte, tak technicky vzato zatím stále bohužel zůstáváte jen na tom startu. Není sice malých KROKů, ale když někteří z vás neuděláte ani ty, tak se nemáte JAK posunout.

Zatímco ostatní vás mezitím předbíhají…

DNESKA na to není vhodný den…

Kdo by nechtěl mít v pátek „konečně od všeho pokoj“ a o víkendu či o dovolené a svátcích „zaslouženě“ odpočívat! Jenže ve všední dny pak zase není na nic čas…

A tak u leckoho vzniká bludný kruh „Dneska raději ne, až příště!“, který vám pak zabraňuje i ve včasném využití různých transformačních příležitostí.

Nechce se vám s žádným seberozvojem začít, protože podvědomě vnímáte, jak dlouhou a často i náročnou cestu byste museli ujít, kdybyste chtěli být také tam, kde dnes třeba já (jak si to ostatně často přejete)?

Jenže mně STÁLO ZA TO investovat spoustu času, sil i peněz do tvorby lepšího života, než jaký mi kdysi nadělily normalizační sudičky, abych místo pouhého smutku a traumat mohla prožívat i radost a spokojenost, bez ohledu na karty, které mi „tam nahoře“ na začátku rozdali.

Vězte, že samy o sobě moc dobré nejsou a kdekdo by s nimi zděšeně či s odporem mrsknul pod stůl. Já jsem zvolila tu druhou variantu a postupem času jsem se s nimi raději naučila hrát jako virtuoz 🙂

Můžete tohle umění ovládnout taky, jen…

…chcete-li i vy u sebe něco ZMĚNIT, musíte to prostě začít MĚNIT. Klidně s podporou, ale AKTIVNĚ. A čím dřív začnete, tím dřív s tím taky budete moci skončit (uvědomte si konečně naplno, že odkládáním jen prodlužujete tu dobu nespokojenosti na úkor už pohodového života!). Protože ano, bude vás to NEJPRVE také stát to, co mě a ostatní, kteří se dokázali vymanit ze svých původních neradostných osudů:

Musíte se ZBLÍZKA podívat na ty nejhorší kostlivce zpod pohovky. Na svoje nejhorší vlastnosti a stíny. Na svoji nerozhodnost a neschopnost. Čelit dočasně JEŠTĚ HORŠÍMU marastu, než v jakém jste teď, dočasně ještě větší bolesti, samotě a trapnosti. Protože jen sundáním vyšívané dečky z odpadkového koše a jeho vynesením a vydrhnutím rejžákem to zevnitř přestane tlít a smrdět.

Ne, neobejdete to žádným zázrakem, ani si zlepšení „nevyčekáte“, „nevydoufáte“ nebo „nevyzasloužíte, protože jste fajn“.

Neposlouchá se to dobře, ale pravda není vždycky jen příjemná.

Čím později vyKROČíte,

tím větší náskok světu a jiným lidem dáváte a tím větší propast mezi vámi a jimi vzniká. A protože „vpředu“ se roste rychleji, může se stát, že za půl roku už si s leckýms třeba už vůbec neporozumíte. Může vás to stát rozpad partnerského vztahu, dlouhodobého přátelství, nebo výhazov z práce…

Je tohle i o vás?

Pokud se i vás tahle situace týká, asi sami vnímáte, že stále přibývají roky, které jste mohli už jít dávno se mnou a dalšími, a vy jste si je místo toho nechali jen tak utéct. Roky života, během nichž jste neudělali žádný – nebo jen velmi malý – poKROK na své cestě k vyššímu sebevědomí, sebelásce a vědomé RADOSTI.

Připočtěte k tomu i všechny roky PŘED vznikem Lvího světa a také ty roky, které shodně promrháte i v budoucnu, POKUD ANI TEĎ nic nezměníte.

Jaký z toho máte pocit?

Zjistěte rychle v tomto kratičkém videu,
proč neodkládat svůj život „na později“:

A teď dávejte dobrý pozor:

Co kdybychom MOHLI ovlivnit chod našeho života MNOHEM VÍC, než si aktuálně myslíme, že můžeme a smíme? Mohli se častěji radovat, i když nám zrovna okolnosti moc nepřejí?

Před lety jsem prožívala podobné pocity smutku, nenaplněnosti, marnosti, osamělosti a tíhy na duši, jako možná dnes vy. Podařilo se mi však aktivní cestou životem postupně objevit všechna hlavní tajemství radosti, nezávislé na momentálních podmínkách…

Používám teď tato tajemství každý den jako užitečné nástroje, které mi pomáhají žít život bez zbytečných omezení.

Chcete je také poznat a ovládnout a nemuset už mi nikdy říkat závistivě „Když ty už jsi o tolik DÁL!“?

Jolana Fišerová