Brutálně nestíháte?

Máte někdy – nebo dokonce často – pocit, že „musíte“, „musíte ještě stihnout“, „musíte se ihned rozhodnout pro nebo proti…“, „měli byste být vděčni aspoň za…“?

Prostě pocit, že „něco/někdo venku“ vás tlačí v omezeném časoprostoru do něčeho (obvykle „pro vaše dobro“), co vy ve skutečnosti vůbec, ale vůbec nechcete, jen se to bojíte říct nahlas nebo to přiznat i „jen“ sobě, abyste „nevypadali“, „nepůsobili jako…“?

Abyste si přece jen „nezavřeli zadní vrátka“, aby to někomu „nevadilo“, „nebylo líto“, „nerozzlobil se“ na vás, popř. vás „nepřestal mít rád“ (partner, šéf nebo dokonce Vesmír 🙂 )?

Zpomalte.

Kdykoli vás život začne „honit“, zpomalte, nejlépe rovnou zastavte. A upřímně si odpovězte na otázky „CO teď a tady skutečně chci (já)?“ a „Chci (já) teď a tady skutečně přesně TOTO?“ „Když budu mít/udělám/budu pokračovat v X, budu se cítit dobře a uvolněně?“

Jestliže odpověď vaší duše nebude – bez přemýšlení! – jednoznačné „Ano!“, pak to zamýšlené NEDĚLEJTE.

Z vlastní opakované pozitivní zkušenosti mohu říct, že vědomě se (v první fázi) rozhodnout nepustit se do něčeho, co nechcete (nebo v tom přestat trčet), přináší pocit skoro tak spokojený, jako být tam a dělat to, kde být a co dělat chcete.  

Jolana Fišerová