Plačte, protože…
Byla jsem vychovaná k ne-plakání. Pláč byl v době mého dětství známkou „rozmazlenosti“ a slabosti. Když děti plakaly, protože je něco bolelo nebo byly smutné, unavené či bezradné, tak „zlobily“ a zasloužily za to trest. Minimálně výsměch nebo odsouzení – svých vychovatelů i vrstevníků. Proto když jsem se naučila neprojevovat žádné emoce, cítila jsem hrdost,...
